Voda je základním předpokladem existence života. Zpívá se o ní, básní se o ní, voda nás myje, hasí požáry i žízeň, dává nám elektrickou energii. Používáme ji každý den na milion věcí, a přitom se o vodě v rámci zdravého životního stylu příliš nehovoří. Bere se tak nějak automaticky. Možná právě proto mnoho lidí tápe v tom, kolik a co mají pít. Pojďme si na vodu posvítit a udělat si v tom jednou provždy jasno.

Když se řekne voda, většina z nás si představí třeba moře, nebo řeku. Málokomu vytane na mysli lidské tělo. A přesto je tvořeno až ze 60 % vodou. To už je docela hezké číslo. Voda je v těle součástí krve, je vázána v tkáních a orgánech, je nedílnou součástí lymfy a tkáňového moku. Miminka, než se narodí, plavou v plodové vodě. Celé naše tělo je prostoupeno vodou. A když mu tato tekutina chybí, dává nám to najevo různými zdravotními komplikacemi.

Funkce vody v těle

Voda v těle je nezastupitelná a životně důležitá, protože zastává spoustu úloh. Je hlavní rozpouštědlo a nosič látek. Přenáší živiny do buněk a odplavuje zplodiny metabolismu a toxiny ven z buněk i celého těla. Reguluje tělesnou teplotu a udržuje stabilní tlak krve. Účastní se většiny procesů, které v těle probíhají. Je nezbytná také pro správné trávení.

Chronický nedostatek vody může způsobit závažné zdravotní komplikace a dodržování pitného režimu je pro zdraví naprosto klíčové. 

Žízeň je prvním ukazatelem, že tělo není vodou dostatečně zásobeno. Ale pozor, pocit žízně může být uměle utlumen třeba nadměrným pitím kávy. Čím víc kávy konzumujeme, tím menší je pocit žízně.

Ne vždy se proto můžeme na tento signál spolehnout a minimálně zpočátku, kdy se snažíme pitný režim správně nastavit, je potřeba přijímat tekutiny, i když subjektivně žízeň nepociťujeme. Dehydratace se může projevovat i jinak. Máte-li hlad i přes pravidelnou a vyváženou stravu, bolí vás často hlava a jste neustále unavení, trpíte závratěmi, bolí vás klouby nebo máte problém se zažíváním, na vině může být nedostatek tekutin.

Pitný režim

Jak tedy správně nastavit pitný režim? Nepít ani málo, ale ani moc? Pomůcka pro výpočet množství tekutin zní: 400 ml / 10 kg tělesné hmotnosti. Je to hodnota orientační, protože každé tělo má své specifické požadavky. Potřebné množství se mění v závislosti např. na okolní teplotě, fyzické zátěži, stresu, jídelníčku, užívaných léčivech nebo třeba na redukčním režimu, kdy si organismus žádá vyšší přísun vody. Hodnotu ovlivňuje také tělesná stavba, protože svaly pro svou práci potřebují více vody než tuková tkáň. Proto je dobré řídit se i barvou moči. Ideální zbarvení se dá přirovnat bílému vínu, čím tmavší, tím více potřebujete zapracovat na pitném režimu. (Pozor, barvu moči mohou ovlivňovat i některé potraviny – červená řepa, nebo léky.)

Příliš světlá barva moči také není ideální. Značí příliš velký přísun tekutin, který naše tělo není schopno efektivně využít. Lidský organismus dokáže naráz zpracovat 600-900 ml. Větší množství může zbytečně zatížit ledviny. 

Naším cílem by mělo být vytvořit z těla něco jako průtokový ohřívač a doplňovat mu tekutiny rovnoměrně v průběhu celého dne, aby efektivně pracovalo.

Co nepít

Perlivá voda

Ačkoliv na nás denně útočí velké množství lákavých nabídek na perlivé vody a nápoje, jejich konzumace není pro naše tělo příliš vhodná. Oxid uhličitý, který se do těchto vod přidává, aby obsahovaly bublinky, které nám tak chutnají, je plyn, který je přirozeným odpadním produktem našeho metabolismu.

Této látky se tělo snaží neustále zbavovat, protože při jeho nadbytku by mu hrozil kolaps. CO2 způsobuje prokrvení sliznice v ústech. To krátkodobě přináší osvěžení, ale hned poté plyn přechází do žaludku, kde zvyšuje jeho kyselost, zhoršuje pálení žáhy a způsobuje pocit plnosti. Může způsobit také vážné podráždění ledvin a má močopudné účinky. napomáhá odstraňovat důležité minerály z těla a při popíjení perlivých nápojů v létě se výrazně zvyšuje riziko dehydratace a přehřátí organismu.

Slazené a kolové nápoje

Slazené limonády bývaly hlavně v dřívějších dobách velkým hitem, dnes se od nich malinko ustupuje ve prospěch ovocných šťáv. Ale i tak je třeba si o nich něco povědět, protože výrobci reklamou cílí především na děti. Limonády jsou většinou plné cukru, který dodává do těla naprosto zbytečnou dávku energie navíc. Kromě toho dochází k velkým výkyvům uvolňování inzulinu, kterým tělo reaguje na nadměrné množství glukózy v krvi, která je pro něj ve velkých koncentracích toxická. Cukr, který není spotřebován, spálen fyzickou aktivitou, je přeměňován na tuk a ukládán do zásob na horší časy.

Pití limonád s umělým sladidlem také není řešení, jejich vliv na organismus je mnohdy horší, než samotný cukr.

Speciální podkategorií limonád jsou kolové nápoje. Kyselina fosforečná, která je v nich obsažená, velmi výrazně narušuje homeostázu vnitřního prostředí. Na vyrovnání následků po vypití jedné sklenice limonády s kolovou příchutí je třeba vypít až 32 stejných sklenic čisté vody. A to nemluvím o přídavku oxidu uhličitého, cukru, kofeinu a případně umělých sladidel.

Jediný případ, kdy může tato limonáda pomoct, je úporné a neustávající zvracení. Tehdy podávaná po lžičkách poté, co ji úporným třepáním úplně zbavíte bublinek, pomáhá zklidnit podrážděný žaludek. Kyselina fosforečná blokuje reflex zvracení a jednorázově je možné ji v malém množství použít.

Neředěné ovocné šťávy a džusy

Čerstvě lisované ovocné šťávy se zdají být na první pohled vynikající alternativou k přeslazeným limonádám. Tady se bohužel potvrzuje přísloví „Není všechno zlato, co se třpytí.“ Když se podíváme pod pokličku, zjistíme, že jedním čerstvým freshem do sebe dostaneme opět velké množství cukru a prázdných kalorií. Opět se nám vyplavuje inzulin, aby zbavil krev přebytečné glukózy, a zvyšujeme si tukové zásoby na zimu.

Když jíme ovoce celé, nikdy jej nesníme tolik, jako když jej odšťavníme a zbavíme cenné vlákniny, která zasytí a je důležitá pro správnou funkci střev. Na druhou stranu, pro občasné zpestření jídelníčku není čerstvá zeleninovo-ovocná šťáva vůbec špatná. Jen myslete na to, že je potřeba ji naředit vodou a nepít v koncentrované podobě. Stejně jsou na tom džusy. Pokud si pro zpestření pitného režimu chcete občas nějaký dopřát, vybírejte vždy ty kvalitní, které nejsou doslazované, a řeďte je vodou.

Co můžeme počítat do pitného režimu?

Do celodenního příjmu tekutin můžete započít vývary, zeleninové polévky a různé druhy nečajů, jako je roibos nebo honeybush. Také fermentované nápoje jako kombucha či vodní kefír vám dodají potřebnou dávku tekutin.

Co nemůžeme počítat do pitného režimu?

Kávu nelze do pitného režimu započítávat. Kofein v ní obsažený je močopudný. Proto si ke každému šálku kávy dopřejte velkou sklenici vody. Celkovou spotřebu kávy se snažte omezit. Její nadměrná konzumace snižuje pocity žízně a ještě více přispívá k dehydrataci. Ani mléko nám nedodá tekutiny, svým složením se řadí mezi potraviny.

Pitný režim je základem každého zdravého životního stylu. Proto jej určitě nepodceňujte. Pokud nejste zrovna zvyklí pít, možná vám ze začátku bude připadat, že pijete až příliš a často navštěvujete wc. Nebojte se toho. Tělo si velmi rychle zvykne na vyšší příjem tekutin a přizpůsobí se novému stavu. Hlavně vy na sobě můžete brzy pozorovat pozitiva dostatečné hydratace. Sledujte míru únavy, jas pleti, vrásky i celulitidu…

Apatyka Athéna